
Písečný břeh jezera Peipsi (u nás spíše známé pod ruským jménem Čudské
jez.) již na území Estonska. Obrovské jezero - asi 140km dlouhé a až
50km široké - se umísťuje na 4. místě největších jezer v Evropě. Jak je
patrné i z obr., je velice mělké - průměrná hloubka nedosahuje ani 8
metrů. Jezero je napájeno kolem 30 řekami a potoky, vytéká z něho však
pouze jediná řeka - Narva. Prostředkem jezera probíhá hranice s Ruskem,
která pak pokračuje korytem řeky Narvy.

Klášter Puehtitsa. Klášter (viz obrázky dole) byl vystavěn v letech
1891-92 založen a vystavěn místním ruským guvernérem, který jej již
tahdy zamýšlel jako důležité kulturní centrum rusifikace Estonska.
Klášter je zasvěcen tajemství Zesnutí Panny Marie (a tím též jejímu
nanebevzetí) a je obýván ruskými pravoslavnými jeptiškami. Jako jeden z
mála přetrval nepřerušeně i sovětskou komunistickou protináboženskou
politiku. Je tedy dodnes funkční a je možné se v něm i na čas ubytovat,
ovšem za předpokladu, že jste věřící a jste ochotni se podílet na
náboženském chodu celého komplexu. Na obr. freska z vchodového
průjezdu, která názorně vypráví o zázračných začátcích posvátného místa.

Vnitřek klášterního kostela s
nádherným, bohatě zdobeným ikonostázem. A vedle jeho vnější podoba ve
stylu "Jaroslavské ruské školy" 17. století.

A ještě jeden pohled na klášterní
kostel. V popředí (před kostelem) hlavní obytná budova kláštera a úplně
vepředu obrovská homole palivového dříví - zásoba na zimní vytápění
celého kláštera. Vpravo je pak "Zázračný pramen", ze kterého rozdává
dobrou pitnou vodu klášterní pomocník. Kousek vedle (již mimo obr.) je
ještě bouda s větší vanovou nádrží, kde je možno se celý do vody
ponořit s vírou, že přímluva Panny Marie, které je pramen zasvěcen,
získá věřícímu uzdravení z jeho neduhů.
Narva. Řeka a estonská Heřmanova pevnost (v zádech
mimo obr.). Na obr. je ruská strany Narvy (hranice) s mohutnou pevností
Ivangorod. Pevnost na estonské straně měla pohnuté dějiny zvláště
od konce 13. stol., kdy zde začali stavět Dánové hrad na strategicky
významném místě jako kontrolní vojenské centrum ochrany hranic před
Novgorodským knížectvím. Dánové, kteří přišli do Pobaltí jako přivolaná
pomoc Livoňským rytířům, místo v polovině 14. stol. vyklidili a předali
do rukou řádovým rytířům. Ti založili za pevností město a obehnali jej
hradbou. V r. 1492 vybudoval car Ivan III. na druhém břehu řeky pevnost
Ivangorod (na obr.) jako symbol hranic své rozrůstající se říše a i
jako praktickou baštu ochrany svých západních hranic. Obě pevnosti se
staly ruskými na začátku 18. stol. a od té doby byla víceméně stále až
do 90. let 20. stol. v rukou Ruska či později Sovětského svazu. Za
války bylo město i pevnosti téměř dokonale zničeny, rekonstrukce
nastala až o mnoho později.

Veliká kovová socha Lenina na nádvoří hradu upomíná na dlouhou periodu
sovětské nadvlády. V celém Pobaltí je významná ruská menšina obyvatel
dodnes a tak pravděpodobně z politických důvodů zůstala socha stále na
významném místě.
Rakvere - středověký hrad řádových rytířů. Jeho
předchůdce byl bystavěn již v 1. pol. 13. stol. Dány, později předán do
vlastnictví Livoňského řádu, který zde vybudoval pevnostní konvent pro
řádové bratry. Hrad byl rozšířen a obehnán masívní zdí. Na začátku 17.
stol byl opuštěn a později se stal jakýmsi kamenolomem pro výstavbu
domů v přilehlé obci. Dnes jsou zde prohlídky (expozice mučících
středověkých nástrojů) a časté kulturní akce (představení, koncerty,
rauty).
Přírodní Národní park
Lahemaa. Místní, poměrně rozlehlá, přírodní rezervace byla založena již
r. 1971, čímž se zařadila na první místo oficiální přírodní rezervace v
tehdejším Sovětském Svazu. Tvoří střed severovýchodního pobřeží
Estonska u Baltského moře ve Finském zálivu. Jeho 4 různě veliké
poloostrovy (Juminda, Paerispea, Kaesmu, Vergi) tvoří jakésy "prsty"
vyčnívající do moře. Celá oblast je významná jak svým přírodním (flóra,
fauna), tak svým historickým významem (kulturní a archeologické
památky). Členité pobřeží (obr.) je lemováno různě velikými rulovými
valouny, rozházenými též v mělčinách moře při pobřeží.