Peipsi

Písečný břeh jezera Peipsi (u nás spíše známé pod ruským jménem Čudské jez.) již na území Estonska. Obrovské jezero - asi 140km dlouhé a až 50km široké - se umísťuje na 4. místě největších jezer v Evropě. Jak je patrné i z obr., je velice mělké - průměrná hloubka nedosahuje ani 8 metrů. Jezero je napájeno kolem 30 řekami a potoky, vytéká z něho však pouze jediná řeka - Narva. Prostředkem jezera probíhá hranice s Ruskem, která pak pokračuje korytem řeky Narvy.





Puhtitsa

Klášter Puehtitsa. Klášter (viz obrázky dole) byl vystavěn v letech 1891-92 založen a vystavěn místním ruským guvernérem, který jej již tahdy zamýšlel jako důležité kulturní centrum rusifikace Estonska. Klášter je zasvěcen tajemství Zesnutí Panny Marie (a tím též jejímu nanebevzetí) a je obýván ruskými pravoslavnými jeptiškami. Jako jeden z mála přetrval nepřerušeně i sovětskou komunistickou protináboženskou politiku. Je tedy dodnes funkční a je možné se v něm i na čas ubytovat, ovšem za předpokladu, že jste věřící a jste ochotni se podílet na náboženském chodu celého komplexu. Na obr. freska z vchodového průjezdu, která názorně vypráví o zázračných začátcích posvátného místa.



                                 Puhtitsa                                 Puhtitsa
Vnitřek klášterního kostela s nádherným, bohatě zdobeným ikonostázem. A vedle jeho vnější podoba ve stylu "Jaroslavské ruské školy" 17. století.

Puhtitsa          Puhtitsa
A ještě jeden pohled na klášterní kostel. V popředí (před kostelem) hlavní obytná budova kláštera a úplně vepředu obrovská homole palivového dříví - zásoba na zimní vytápění celého kláštera. Vpravo je pak "Zázračný pramen", ze kterého rozdává dobrou pitnou vodu klášterní pomocník. Kousek vedle (již mimo obr.) je ještě bouda s větší vanovou nádrží, kde je možno se celý do vody ponořit s vírou, že přímluva Panny Marie, které je pramen zasvěcen, získá věřícímu uzdravení z jeho neduhů.

NarvaNarva. Řeka a estonská Heřmanova pevnost (v zádech mimo obr.). Na obr. je ruská strany Narvy (hranice) s mohutnou pevností Ivangorod. Pevnost na estonské straně měla pohnuté dějiny zvláště  od konce 13. stol., kdy zde začali stavět Dánové hrad na strategicky významném místě jako kontrolní vojenské centrum ochrany hranic před Novgorodským knížectvím. Dánové, kteří přišli do Pobaltí jako přivolaná pomoc Livoňským rytířům, místo v polovině 14. stol. vyklidili a předali do rukou řádovým rytířům. Ti založili za pevností město a obehnali jej hradbou. V r. 1492 vybudoval car Ivan III. na druhém břehu řeky pevnost Ivangorod (na obr.) jako symbol hranic své rozrůstající se říše a i jako praktickou baštu ochrany svých západních hranic. Obě pevnosti se staly ruskými na začátku 18. stol. a od té doby byla víceméně stále až do 90. let 20. stol. v rukou Ruska či později Sovětského svazu. Za války bylo město i pevnosti téměř dokonale zničeny, rekonstrukce nastala až o mnoho později.

Narva






Veliká kovová socha Lenina na nádvoří hradu upomíná na dlouhou periodu sovětské nadvlády. V celém Pobaltí je významná ruská menšina obyvatel dodnes a tak pravděpodobně z politických důvodů zůstala socha stále na významném místě.













RakvereRakvere - středověký hrad řádových rytířů. Jeho předchůdce byl bystavěn již v 1. pol. 13. stol. Dány, později předán do vlastnictví Livoňského řádu, který zde vybudoval pevnostní konvent pro řádové bratry. Hrad byl rozšířen a obehnán masívní zdí. Na začátku 17. stol byl opuštěn a později se stal jakýmsi kamenolomem pro výstavbu domů v přilehlé obci. Dnes jsou zde prohlídky (expozice mučících středověkých nástrojů) a časté kulturní akce (představení, koncerty, rauty).



LahemaaPřírodní Národní park Lahemaa. Místní, poměrně rozlehlá, přírodní rezervace byla založena již r. 1971, čímž se zařadila na první místo oficiální přírodní rezervace v tehdejším Sovětském Svazu. Tvoří střed severovýchodního pobřeží Estonska u Baltského moře ve Finském zálivu. Jeho 4 různě veliké poloostrovy (Juminda, Paerispea, Kaesmu, Vergi) tvoří jakésy "prsty" vyčnívající do moře. Celá oblast je významná jak svým přírodním (flóra, fauna), tak svým historickým významem (kulturní a archeologické památky). Členité pobřeží (obr.) je lemováno různě velikými rulovými valouny, rozházenými též v mělčinách moře při pobřeží.