A tady už jsme v Cagliari - hlavním městě Sardinie. Cagliari leží na jihu ostrova uprostřed široké zátoky. Je to největší město na Sardinii, žije zde téměř 250 tisíc obyvatel. Je zároveň centrem průmyslu i obchodu a vlastní největší ostrovní přístav. Na obrázku je staré město se svým starým opevněním, které vybudovali obyvatelé italské Pisy.

Katedrála v Cagliari. Vstupní průčelí dělá dojem raněstředověkého románského stylu, nicméně je v této podobě zhotoveno až ve 20. stol. podle pisánských způsobů sakrální architektury. Samotný chrám však byl postaven již ve 13. stol., ale v průběhu věků byl mnohokrát upravován a přestavován.




Vstupní portál do dómu je zvrchu zdoben románským vlisem, který ještě nese některé prvky pocházející z vrcholného středověku.

Hradby kolem starého města směrem k moři. Vlevo nahoře je Torre San Pancrazio, jedna ze dvou středověkých obraných věží města, které nechali vystavět Pisánci, kteří kol. r. 1300 získali město na úkor Janovanům a následně jej řádně opevnili.

Jedna ze dvou kamenných kazatelen v zadní části katedrály, která pochází z románské doby (13. stol.). Byla původně zhotovena od pisánského umělce a byla určena pro dóm v Pise. Nicméně později byla darována městu a katedrále v Cagliari a dnes zdobí jako kamenický skvost místní hlavní kostel.

Pohled na strop hlavní lodi směrem k presbytáři. Kostel je stavěn ze žlutobílého vápence a bohatě zdoben barevným mramorem. Na stropě jsou barokní fresky.


Podlaha dómu a jeho kazatelna jasně vypovídají o kamenickém umu a velikém bohatství, které si můžeme v chrámu nerušeně prohlédnout. Bílý, žlutý, oranžovočervený a černý mramor je zde technikou intarzie umě kombinován do harmonických tvarů.


Mramoroví románští lvi, kteří "podpírají" podestel presbytáře, jsou též dílem stejného umělce a původně určeny pro stejný kostel, jako kazatelny vzadu (výše) - tedy pro dóm v Pise.





Pohled do příné lodě katedrály s mramorovým zábradlím presbytáře, vápencovými sloupy a stropní freskou.

Pláže v "Poetto" - turistické čtvrti města na východním pobřeží. Po celodenní prohlídce města si zde užíváme příjemný podvečer na poloprázdné pláži s možností krásného koupání. Jsou zde dokonce volně přístupné i sprchy se sladkou vodou - komfort, který jsme nikde jinde neměli. V pozadí skála se zříceninou tvrze Sella del Diavolo (ďáblovo sedlo), k němuž se pojí legenda, že zde byl archandělem Gabrielem poražen ďábel a následně svržen do mořských hlubin.

"Su Nuraxi". Nejzachovaleší "nurago" na celém ostrově, asi 50km severně od Cagliari. Nuraga, kterých je rozeseto po ostrově několik desítek, jsou starověké opevněné hrady, které sloužily jako poslední útočiště v době váleného ohrožení. Byly stavěny původním obyvatelstvem (Sardové) mezi lety 2000-1500 př. Kr. a některé se dodnes podivuhodně zachovaly. V popředí jsou zbytky kamenných obydlí z pozdější doby (Kartáginci, Římané).