San
Giovanni di Sinis - raněrománský
kostelík ze 6.
století je pravděpodobně nejstarším
křesťanským chrámem na Sardinii. Leží
blízko poloostrovního výběžku do moře
(níže), kde bylo do roku 1070 relativně veliké
město
Tharros (20km západně od Oristana), jehož ruiny jsou dodnes
dobře
zachovalé.

A zde je severozápadní pobřeží
poloostrůvku Sinis
se svým krásným, i když velice
neklidným
(silný vítr, veliké vlny)
pobřežím.

Rozbouřené
vlny se zapadajícím sluncem - ze
stejného
místa.

Pohled směrem na jih, kde starověké město Tharros
leží.
Na horizontu je skalnatý ostroh, na jehož
nejvyšším pahorku je postavena
středověká
opevněná bašta.

Několik snímků pro atmosféru
zdejšího
krásného místa.

Pohled směrem do vnitrozemí - k Oristanu.

Slunce se pomalinku přibližuje k obzoru - je kolem 19.00hod a poměrně
chladno.

Ani takto rozbouřené vlny nebyly pro některé z
nás
překážkou, aby se i v chladném silném
větru
nevykoupalo.

Klasický západ slunce nad mořem - foceno od tvrze.
Na
opačnou stranu je vidět celý úzký
pevninový
výběžek, který chrání
východní stranu poloostrova od silnýh
větrů.
Právě tam bylo vystavěno starověké město Tharros,
které bylo obydleno po celou dobu od 8. stol. př. Kr. do r.
1070
po Kr.
Alghero
- rušné přímořské městečko
na
severozápadě ostrova. Zde využíváme
poslední příležitosti, abychom si nakoupili
suvenýry, jež nás budou i nadále
upomínat
na tento nádherný ostrov. Nabídka je
hojná!
A nad to má městečko opravdu krásnou starobylou
atmosféru. Ve 14. stol bylo město dobyto a
získáno
Španěly, kteří jej náležitě stavebně
"vyšperkovali", tekže se mu začalo říkat
Barcelonetta
(malá Barcelona).
Capo
Caccia ("Lovecký mis") na
severozápadním
výběžku ostrova. Zde činíme poslední
zastávku před odjezdem ze Sardinie. A stojí za
to!
Výběžek do moře je tvořen mohutnými
vápencovými deskami, které se kdysi
zlomily a
naklonily a dnes tvoří krásný
přírodní útvar.

Celý zlom je na své
nejvyšší hraně
kolem 150m vysoký a spadá kolmo do
tmavomodrého
moře. Kolem jakoby rozházené skalnaté
balvany
uprostřed mořské hlubiny.

Zde je dobře vidět sráz spadající do
vody, doprava
pak pozvolný svah na druhou stranu
neširoké
šíje.

Ještě detailní pohled na jeden ze
skalních balvanů
uprostřed neklidného moře - a ...
...
a s tím se loučíme s tímto
přírodně
krásným a dosud do značné
míry turisticky
neobjeveným ostrovem. CIAO SARDINIA...!